|
FOREVER YOUNG | ||
AkceJiž proběhly | |||||||||||
Matrix - duben 2006      27.6.2006 Rozdělení týmu, začátek fáze dvěJe asi tak něco po šesté ráno. Cestou tramvají si rozdělujeme úkoly a opět se dělíme na staré známé skupinky Luďa+Andrea a Káťa+Verča+já. Každá skupinka má za úkol najít dvě šifry a dál se uvidí. Luďa s Andrey vystupují o zastávku dřív a míří dál na jižní město, my vystupujeme v Hodkovičkách a jdeme asi čtvrt hodiny údolím nazvaném "V Lučinách". U můstku přes potůček nacházíme první šifru:  Když jí vidím, celkem rychle si vzpomínám na známé 3D obrázky, do kterých když se člověk kouká jakoby "do blba", objeví se mu trojrozměrný objekt. A tak to také zkouším a skutečně, po chvíli potřebné na naladění očí skutečně vidím Trojúhelníček s dírou uprostřed a pod ním nápis "251"... Hurá, říkáme si po pohledu na blízké domky se šikmou střechou a kulatými střešními okýnky - stačí tady někde v okolí najít dům s číslem popisným 251 a tam někde to bude... Hledáme... Procházíme... Rozdělujeme se a spojujeme... NIC. Prošli jsme celou tuhle čtvrť a pořád nemáme nic. Po dlouhém hledání vycházíme k začátku sídliště Novodvorská a usedáme k nějakému domku na židličky. Po komunikaci s druhým týmem jednak dostáváme po telefonu za úkol řešit nějakou šifru se slovy a jednak se domlouváme, že si tady dáme sraz a Luďa s Andrey zatím seženou i třetí šifru. S Káťou pořád promýšlíme, co by ten obrazec s 251 mohl být a najednou nás konečně napadne vzít do ruky mapku, kterou jsme dostali od organizátorů u divadla na Malé Straně. A hle, necelý kilometr od nás je kóta 251! Na mapě označena malým trojúhelníčkem Získání proužku ovšem není snadné, je to doslova makačka - na prolejzačce visí dvě jízdní kola (nebo spíš kdysi určitě byla), dostáváme do ruky dynamo připojené na záhadnou krabičku, do které když vyrobíme dostatek energie, rozsvítí se na ní písmenko označující ten správný dešifrovací proužek... Káťa nasedá na kolo a šlape jak o život, já se snažím jednak kolo udržet pokud možno v klidu a jednak držím přiložené dynamo. Dvakrát mi prsty ujedou a skřípnou se až za rám, ale co, je to Matrix a tutíž mě to nebolí doopravdy. Když to fakt nejde, všímám si, že je jeden z drátů vedoucích do krabičky urvaný. Následuje oprava a uřícená a naštvaná Káťa maká znovu. Teď už se objevuje (sice téměř neviditelné) písmeno H a my máme co jsme chtěli. Cestou zpět potkáváme již o poznání čilejší Verču a po chvíli se setkáváme na známých židličkách i s Luďou a Andrey. Rozdělujeme si šifry a snažíme se na něco přijít... Lukáš
|
seznam.cz | Stránka se generovala 23 ms
Necháváme Verču spát v židličce a vydáváme se na místo. V lese míjíme nějaké dětské hřiště obklopené různými podivnými individui, která v nás vzbuzují spíše strach a touhu jít od nich co nejdál, pokračujeme tedy kousek dál a pak hledáme nejvyšší bod v okolí, kde očekáváme další šifru. Pořád nic a nic, ze zoufalství sbíráme ze země už kdejaký papír. Vracíme se zpět a tentokrát si hřiště prohlížíme pozorněji - individua tam nejsou a je tam jen jeden člověk, shodou okolností se nás ptá, jestli nechcem další dešifrovací proužek
. Ach jo, zas jsme ztratili čas.\
